Jím
-
Únor
Ač o den delší, stejně nejkratší měsíc. Říká se, že se únor těší nejmenší oblibě, ale mě to bylo tak nějak jedno. Jako konec zimy ho beru spíš tak symbolicky, prvního tepla se beztak dočkáme až v dubnu 🙂Shrnutí začnu instagramovou náloží – od té doby, co mám nový telefon, jsem tam zase aktivní, takže mě můžete sledovat jako @eponinezascherlandu 😉 …takže vidíte, jak jím, čtu, kreslím, řídím, čajíčkuju, plavu, vyhlížím jaro… Taky jsem začala ještě více brázdit vody Pinterestu… Zatím mám jen pár tematických nástěnek, ale protože se rychle plní a nůžky záběru každého tématu se rozvírá, tak je časem ještě rozšířím. V zásadě tam teď najdete hlavně outfity…
-
Leden
Pro zavzpomínání na první měsíc nového roku malá rekapitulace… Leden jsem zahájila svým zatím nejradikálnějším zastřižením. A mám pocit, že je to konečně to pravé 🙂Ne, že bych netoužila po dlouhých vlasech, to zase jo, občas se mi zasteskne… Ale tohle je tak krásně nenáročné na údržbu, stačí se podrbat a mám stajlink, nad to prostě není 🙂 Nevýhodu mám jen při cvičení, protože tato délka nejde zagumičkovat, a tak mi padají prameny do obličeje (čelenku jsem zkoušela, ale vypadá to hrozně a o pohodlnosti být řeč také nemůže). Tady je mám vyžehlené ihned po ustřižení… …a takhle vypadaly druhý den: Dárek, který jsem nadělila sama sobě hned po Vánocích.…
-
Podzim over
Ještě pár obrázků z konce listopadu, než začneme prudit s Vánocemi. Já je tradičně moc neřeším, pár dárků jsem pokoupila a pár mě jich snad ještě cvrnkne do nosu… Blogy jsou plné wishlistů a tipů na dárky pro celou family, ale já se zatím nenechávám stresovat. Když mě doma překvapili otázkou, co chci, tak jsem zůstala zaraženě koukat, protože jsem takhle z fleku nedokázala nic vymyslet. To, co bych opravdu chtěla si totiž stejně koupím sama. Pokud jste na Facebooku, tak jste si určitě všimli, že to tam neustále nahazuje fotky, které jste publikovali před rokem, dvěma, pěti. Tedy v případě, že vůbec nějaké fotky postujete 🙂Na mě takhle před…
-
Podzimní střípky II.
Nahromaděná všehochuť, která mě trochu uklidňuje, že jsem ani během psaní diplomky nebyla absolutně asociální 🙂 Tak jako první třeba jedna autíčková z Aše… Stala se taky úžasná věc: z Brna se vrátila domů jedna moje skvělá kamarádka, a tak jsme se sešly asi po čtyřech letech… Protože pracuje v Duchcově, tak jsme si daly sraz na půl cesty v Teplicích a poseděly v kavárně jménem Vanilková cukrárna, která mě naprosto nadchla svým interiérem, protože to je přesně můj oblíbený styl 🙂 Fotky mají bídnou kvalitu, ale foceno hlavně pro představu…(Ale našla jsem i podrobnější recenzi s výbornýma fotkama zde) A pak jsem taky byla nezvykle kulturní – 2x v…
-
Pumpkin time
Jestli si říkáte, co se mi přihodilo, že sem najednou přihazuju článek o vaření (!), tak vás mohu ujistit, že nic horšího než diplomková prokrastinace. Teď se na to snadno vzpomíná, protože hotová diplomka už si lebedí v mé knihovničce, ale ještě před týdnem jsem byla uzlík nervů. Hladový uzlík nervů. Ale právě v tom nejhorším jsem se hřála skvělou polívčičkou! Do dýňové polévky jsem se chystala už loni a kdovíproč to nevyšlo.Asi vím – jakmile totiž rozkliknu JAKÝKOLIV recept, tak snad kromě hrnkové bábovky si na mě všude vymýšlejí suroviny, který prostě zrovna doma nemám. A někdy ani nevím, kde je sehnat.Třeba šalotku.Proč tam nenapíšou cibuli??? Já vím, že…
-
Krétské jídlo
Na řecké jídlo jsem měla vzpomínky jako na jídlo velmi těžké. Poprvé jsem byla v Řecku v 16 letech.Jeli jsme do Soluně na soustředění s dramatickým kroužkem a dokonce jsme bydleli v rodinách, takže jsem měla tu nejlepší šanci zjistit, jak to tam chodí… V mojí hostitelské rodině byla maminka učitelka, tatínek lékař a měli dvě děti – 13letá holčina a asi 18letý kluk a oba typičtí vypapaní Řeci.Proč tomu tak je mi ale došlo ihned – večeře se podávala až v pozdních večerních hodinách a hlavní chod, který sestával především z hromady masa, se dostával ke slovu až o půlnoci. Nehledě na jiné nezdravé provianty vystavené v kuchyni, jako…
-
První buřt!
První jarní meta pokořena: už jsme pekli buřty!A dokonce v Aši, kde zima obvykle definitivně končí až v květnu… A protože teploty překonaly naše očekávání, rozhodli jsme se využít krásného dne i užitečně a konečně pořádně vypíglovat a naleštit ty naše dvě pojízdné plechovky. Zvlášt ta moje už to fakt potřebovala, protožo o “černé metalíze” už fakt nemohla být řeč 🙂 Bender nasával první paprsky… Za výstražným trojúhelníkem ještě vládne zima! A buřty následovaly za odměnu 🙂 Ten kontrast zbytků sněhu a vybaleného pikniku mě fakt baví! Tímto považuji jarní sezónu za zahájenou!Jak a čím pro vás začíná jaro? 🙂
-
Zdravý start nastydlé Lucie
První den v Ústí v novém roce začal poněkud smutně – pohřbem. Konkrétně pohřbem všech mých bylinek, které nevydržely dvoutýdenní žízňomor, i když jsem je před odjezdem přelila, co to šlo. Dál ale přišly samé příjemnosti: vyrazila jsem na pořádný nákup a jeho obsah vidíte na fotce (chybí jenom chleba a vejce, ale chápejte – ty mi nezapadly do konceptu!) 🙂Prostě předsevzetí hodlám dodržet! V Uložence na mě již dva týdny čekala tři kila oříškového másla. Konkrétně kešu, mandlového a arašídového. (Objednávala jsem je z http://www.efitness.cz/) Třásla jsem se na ně opravdu dlouho, protože jsou vyrobeny čistě jenom z rozemletých ořechů. Veškerá ořechová másla z běžných obchodů obsahují tuny sraček…
-
Bulharské dobroty
Díky kamarádce Romče, která má k Bulharsku velmi blízko, jsem dostala tipy na spoustu dobrot, které tato země nabízí a které se dají sehnat i u nás. Vypravily jsme se do obchodu s balkánskými potravinami, který najdete přímo před nádražím Holešovice (z nádra půjdete podchodem na tramvajovou zastávku, přejdete a popojdete pár metrů doprava). Čeká Vás tam bezpočet lahůdek a já se s Vámi podělím o ty, které jsem si sama nechala doporučit… V první řadě: černé olivy!Nikdy jsem nebyla olivová, dosud mi nechutnaly. Přesto jsem je z jídel nikdy nevydloubávala, protože jsem doufala, že “se je jednoho dne naučím milovat”, jak se o nich často tradovalo. (A jako jsem…
-
Lahůdky posledních dní
Větší i menší radosti, které mi v posledních týdnech vylepšily nejeden okamžik. Nejsladší čokoládový střevíček! Dárek od rodinky k posledním státnicím z českého jazyka, které mám konečně úspěšně za sebou! (Ještě diplomka a sboheeeeem pajďáku!) Nový foun (i když to byla spíše nutnost než potěšení), který jsem okamžitě oblékla do žlutého hávu a pořídila příkladnou záchodovou dokumentaci 🙂 🙂 A to také znamená, že i já už mám konečně instagram, takže kdo by rád sledoval mé malé obrázky, tak mě najdete pod přezdívkou Eponine z Ascherlandu 🙂 (eponinezascherlandu) Nové náušnice z Asosu… (náhrdelník je taky Asos) Skvělé štětcové fusekle z Asosu! Asi se ze mě stal ponožkový sběratel – mám…