Být dneska znovu teenagerem, tak pod tíhou současné seriálové produkce asi vůbec nechodím ven a možná ani nespím… Nevím, jak to osudné seriálové období přesně věkově ohraničit, ale dejme tomu, že od raného dětství kam má paměť sahá až do konce střední školy, což je tak trošku epický závěr, protože od nástupu na VŠ nevlastním televizi. Dneska už to samozřejmě není žádná překážka, protože seriály sledujeme online nebo si je stahujeme…Kdo si ale pamatuje ten nervák, když díl skončil v tom nejnapínavějším okamžiku nenáviděným “…to be continued” a další epizoda se vysílala až za týden?! Také jsme byli limitovaní počtem programů… Nevím, jak jste na tom byli vy, ale než…

Těžko tomu uvěřit, ale do minulého týdne jsem neviděla film Gone with Wind alias Jih proti severu. Tušila jsem, že je to o z českého názvu patrné občanské válce v USA, že je to super staré a super dlouhé. A také jsem věděla, že se hlavní hrdinka jmenuje Scarlett O´Hara a v příběhu brání svou rodnou půdu.A to bylo všechno.Co je hlavní zápletkou, jak se jmenují další postavy (včetně hlavního mužského hrdiny) či jak to skončí, to všechno byl pro mě velký tajem.Což samozřejmě beru jako úžasné, protože u kolika takto profláklých kusech se vám to zadaří? Výsledek byl, že jsem napjatě sledovala celý film téměř bez dechu a ty…

…nebo vlastně jakoukoliv seberealizaci?Když jsem byla v rámci studia na praxi na jednom gymplu, tak se mě jeden studentík zeptal, proč proboha studuju na učitelku?? Tuhle otázku bych ještě pochopila – všichni víme, jak prestižní povolání to v naší zemi je. Ale dorazil mě dovětek “proč nejdete raději podnikat?!”  V tom byl chlapec ještě dost naivní, v mém věku naopak každý prochází deziluzí o představě života s živnostenským listem.Ale nic není černobílé a v žádné práci vám nelétají pečení holubi rovnou do chřtánu. Trochu jsem se zamyslela nad nevýhodami různých profesních skupin. Můžeme diskutovat, co vám připadá nejhorší a jaké máte zkušenosti a názory. Nebo přidat pozitiva. Dokážu najít jen…