-
Kinderparty
Syn mojí malé ségry Adámek měl v sobotu 2. narozeniny, takže se to neobešlo bez pořádné rodinné oslavy. Kromě hromady hraček dostal i dva úžasné dorty: Mimoně, kterého Adámek miluje z jakéhosi seriálu (a 300x za den z něj opakuje hlášku baba-bu… nebo tak nějak), upekla mamky kamarádka, a sušenkový vláček, ze kterého jsem byla nejvíc utržená já, dělala ségra. Když jsem ho poprvé spatřila, tak jsem trošku neuváženě prohlásila, že je vidět, že má ségra na mateřský spoustu času, načež mamka řekla, že už se moc těší na moje hostiny, až na mě s mateřskou dojde :). Joo a tady je vidno, proč tu poslední dobou není moc…
-
Úvaha ke druhým narozeninám blogu II.
V první části narozeninové úvahy jsem nakousla, že věčný boj preferencí o témata, která tu s Vámi chci sdílet, dopadl tak, že nevyhrál nikdo a je tu (a nadále bude) od všeho něco. Abych však byla pro své čtenáře čitelná, budou existovat určité rubriky, které se budou objevovat pravidelně (a jupí – některé už to dělají!): Měsíční sumarizace, kde nahlédnete do mého života prostřednictvím fotek, které se mi během měsíce nastřádají v počítači a které se mi nehodí zařadit do samostatného článku. Je to pro mě skvělá forma deníčku, ve kterém budu moci i po letech listovat. Člověk za sebou vidí jasnou cestu, může zhodnotit, jak plodný měsíc to byl,…
-
Kniha: Sever a jih
Strávila jsem tři kouzelné večery ve společnosti románu anglické spisovatelky Elizabeth Gaskell a protože spadá do mých srdcových “period eras”, musím se o něm rozepsat více. Elizabeth Gaskell žila a psala v první polovině 19. století, ale nemá cenu tu rekapitulovat životopis, ten si můžete přečíst v klasických zdrojích 🙂Její díla jsou tedy novější, než knihy sester Bronteových nebo Jane Austen, a objevují se v nich nová témata – počátky dělnického hnutí, větší samostatnost žen atd. Tuto autorku jsem objevila nejprve díky filmovým adaptacím – tím prvním a naprosto zásadních bylo právě dílo North and South. Čtyřdílná BBC série (ten příšerný český název ignoruji) mi naprosto vzala dech a viděla…
-
Hlava si bloguje… ale nepostuje! Úvaha ke druhým narozeninám blogu I.
14. února bude mít můj blog druhé narozeniny. (Důkaz zde) Nepamatuju si to tak přesně proto, že to připadá na den svatého Valentýna, ale proto, že má ten den druhé narozeniny i můj úžasný synovec Adámek. Dovolte mi proto na oslavu úvahu. Delší úvahu.(Ale abych vás trochu šetřila, vydám ji na díly:)) Ač vím, že frekvence, kvalita a obsah mých článků mívá velmi kolísavou frekvenci, věřte, že jako vnitřní motor a očista v jednom je to super věc.Totiž to, že toho na blogu v reálu tolik není, neznamená, že to tam není v mé hlavě.Naopak, moje hlava denně produkuje články jako na běžícím pásu a kdyby se daly postovat pouhou…
-
Kindle
Do mého technického parku přibyla další eletronická nezbytnost.Dost dlouho jsem se bránila a pak ještě déle rozvažovala. Dalo by se říct, že tento nákup jsem si rozmýšlela asi podobně dlouho jako založení blogu. Tak tři roky určitě. Výhody čtečky knih jsou nesporné – jakoukoliv bichli stáhne do malého plochého rámečku a navíc u sebe můžu mít kdykoliv celou svou knihovnu. Kdo stejně jako já před každou delší cestou strávil spoustu času nad dilematem kolik knih a jaké si s sebou přibalit, tak chápe. Zároveň je to další displej navíc pro někoho, kdo píše odborné články a nechce si všechny zdroje tisknout, jen aby je mohl mít před sebou. Jenže velmi…
-
Uplynulý leden
První měsíc nového roku za mnou a na bilancování žádná sláva. Protože ale nechci být remca a ani by to nebylo fér, protože není pravda, že negativa vítězila. Jen trošku prudila 🙂 Budu tedy bilancovat-balancovat! + oproti předchozím měsícům byl leden pocitově překvapivě dlouhý– má na tom zásluhu především to, že se mě hned od Nového roku chytl nějaký bacil, který mě nechtěl jen tak pustit+ mohla jsem tedy beztrestně trávit volný čas v posteli, číst si oddechovky a skouknout pár dávných oblíbeností: především jsem si dala novou Angeliku, která mě okamžitě navnadila si zopakovat všechny Angeliky staré 🙂– nemohla jsem cvičit, první lednový týden jsem si dala jeden kruháč a…
-
“Módní” návraty
Malé barevné zpestření před koncem náročného pracovního týdne 🙂 Včera jsem zabrouzdala do fotografií z dětství a všimla si paradoxu. Že to, jak mě v útlém dětství oblíkala maminka (a já to samozřejmě nesnášela) se mi nyní vrátilo jako bumerang a můj současný styl vypadá hodně podobně! Moje skříň je plná puntíků, srdíček, kytiček, barviček, halenek s fiží, nabíraných rukávků, kolových sukní, ponožek s ozdobným lemem, náhrdelníků s barevnými kamínky velkými jako pěst… Pamatuji si například jednu specialitu – nosila jsem jako malá k halence připínací límeček. Pěkně bílý, kraječkový. Mamka mi ho vždycky nandala až jako poslední věc (aby vydržel co nejdéle čistý) a ještě ho předtím nezapomněla pořádně…
-
Jsi pokroková žena?
Přináším malé nedělní zamyšlení 🙂 © Jana Burešová: Ženy a druhá světová válka, in: Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací (1939-1945), Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2009, s. 87. Mějte krásnou neděli!
-
Plesací šaty – dilema!
Jsem tu opět s dalším ryze dívčím okénkem 🙂 (I když samozřejmě i mužští čtenáři mohou vyjádřit svůj názor!) Příští týden jdu na maturitní ples (což je má příjemná tradice, jak jsem psala třeba tady loni) a tak samozřejmě řeším, co na sebe. Původní plán byl žádné nové šaty neshánět a zalovit v zásobách, kterých mám za ty roky celkem dost. Jenže já jsem stvoření tak strašně rozmarné a nenechavé, že jsem stejně neodolala a před časem si z Asosu objednala tyhle šaty, protože za tu cenu mi přišly skvělý, i kdybych v nich měla jenom tak v létě lítat po louce. Jenže než ke mně stihly dorazit, tak jsem…
-
Erasmus a jak na něj
Občas sleduji blog holek z A cup of style a s potěšením jsem zaregistrovala, že Lucka udělala i video s podrobnými informacemi o Erasmu. Je to hodně zvláštní snažit se vcítit do člověka, který je na druhé straně barikády – tedy jak to vidí student a jak ten, který v tom dělá. To podstatné tam bylo řečeno, ale mě stejně napadlo napsat k tématu Erasmus své.Myslím, že ještě nejsem kancelářskou prací tak zdeformovaná, abych už měla od studentů odstup, takže se to pokusím formulovat co nejvíce “user friendly”. 1) Povědomí o ErasmuZřejmě díky své práci mám pocit, že Erasmus na nás útočí ze všech stran, všude po škole vidím plakáty,…