-
Volánky a pampelišky
Musím se přiznat, že poslední týdny, kdy se můj život odehrával pouze na trase kancelář – fitko – seriál v posteli – auto na cestě do Aše a zpět, jsem se nejčastěji oblékala jako nefalšovaná basic bitch (aka modráky s dírou na koleni + bílé tričko) a určitě to byl ten hlavní a jediný důvod, proč jsem byla tak bez energie!Naštěstí jsem přišla k rozumu zavčasu a spolu s odhozením punčocháčů (…ještě tak měsíc budu házet prasátka sněhobílými nožkami) jsem se vrátila zpět ke svým barevnostem. A že jsou volánky, růžové sukýnky a brýle ve tvaru srdíček pro pětileté holčičky?!Pche – a taky pro mě!Protože mi zkrátka dělají hezčí den,…
-
Doba seriálová
Být dneska znovu teenagerem, tak pod tíhou současné seriálové produkce asi vůbec nechodím ven a možná ani nespím… Nevím, jak to osudné seriálové období přesně věkově ohraničit, ale dejme tomu, že od raného dětství kam má paměť sahá až do konce střední školy, což je tak trošku epický závěr, protože od nástupu na VŠ nevlastním televizi. Dneska už to samozřejmě není žádná překážka, protože seriály sledujeme online nebo si je stahujeme…Kdo si ale pamatuje ten nervák, když díl skončil v tom nejnapínavějším okamžiku nenáviděným “…to be continued” a další epizoda se vysílala až za týden?! Také jsme byli limitovaní počtem programů… Nevím, jak jste na tom byli vy, ale než…
-
Kompostujeme
Už před časem mi začala vrtat hlavou myšlenka, že by moje domácnost nádherně využila domácí kompostér. Drtivá většina obsahu mého koše na směsný odpad je totiž tvořena přesně tím, co by se dalo krásně zkompostovat – pytlíky od čaje, kávový lógr, šlupky od banánů a odřezky všemožné zeleniny.Jak začínají venku (a tím pádem i v panelákovém bytě) stoupat teploty, začíná mi být tento odpad v koši dost nepohodlným. Musím totiž koš vynášet i 2x týdně (nesnáším vynášení koše!), protože nemíním doma čichat žádné metanové zplodiny. A to ještě nepřišel čas octomilek… Před Járou jsem se o tom jen letmo zmínila, ale protože je to muž činu, okamžitě začal studovat, co…
-
Duben
Chacha, nějak jsem si naivně myslela, že poslední dubnový týden bude trochu delší a já stihnu vylézt ještě alespoň se dvěma textíky a on už je zase čas sumarizovat!Na instagramu @eponinezascherlandu jsem tentokrát byla plodnější, takže níže můžete pozpátku sledovat střípky mého dubna – a ano, vidíte správně, že sněhem to paradoxně končilo! Pokud jste ale minulý týden netrávili na jiném kontinentu, tak jste to pocítili na vlastní kůži. Na začátku měsíce jsem jásala, že jsme konečně vytáhli kola, a on to byl prozatím jediný výlet. Pak už jsem se kromě pravidelné návštěvy fitka a sobotního taeba věnovala spíše čtení v peřinách a také trošku více i sledování filmů a…
-
Gone with the Wind
Těžko tomu uvěřit, ale do minulého týdne jsem neviděla film Gone with Wind alias Jih proti severu. Tušila jsem, že je to o z českého názvu patrné občanské válce v USA, že je to super staré a super dlouhé. A také jsem věděla, že se hlavní hrdinka jmenuje Scarlett O´Hara a v příběhu brání svou rodnou půdu.A to bylo všechno.Co je hlavní zápletkou, jak se jmenují další postavy (včetně hlavního mužského hrdiny) či jak to skončí, to všechno byl pro mě velký tajem.Což samozřejmě beru jako úžasné, protože u kolika takto profláklých kusech se vám to zadaří? Výsledek byl, že jsem napjatě sledovala celý film téměř bez dechu a ty…
-
Vítání jara
Co by to bylo za jaro bez ukázky nějakých jarních šatů! A zvlášť těchhle žlutých “čajových” z Lindy Bop, které si ve skříni opečovávám už od podzimu, kdy jsem si je koupila.Fotky jsou focené nějaké dva týdny zpět, takže jaro mezitím značně pokročilo, ale nějak jsem s nimi nebyla úplně spokojená, ale teď jsem si řekla a co – ukázat je světu můžu, ne? 🙂 Fotila mě Růženka na procházce s Amálkou a Bendrem 🙂 Krásné slunečné jarní dny všem!hadříky: šaty – Lindy Bop, kabát – sekáč, polobotky – Baťa, brýle – Lindex.
-
Jak najít práci snů I.
…nebo vlastně jakoukoliv seberealizaci?Když jsem byla v rámci studia na praxi na jednom gymplu, tak se mě jeden studentík zeptal, proč proboha studuju na učitelku?? Tuhle otázku bych ještě pochopila – všichni víme, jak prestižní povolání to v naší zemi je. Ale dorazil mě dovětek “proč nejdete raději podnikat?!” V tom byl chlapec ještě dost naivní, v mém věku naopak každý prochází deziluzí o představě života s živnostenským listem.Ale nic není černobílé a v žádné práci vám nelétají pečení holubi rovnou do chřtánu. Trochu jsem se zamyslela nad nevýhodami různých profesních skupin. Můžeme diskutovat, co vám připadá nejhorší a jaké máte zkušenosti a názory. Nebo přidat pozitiva. Dokážu najít jen…
-
Kola a koně
První letošní kolová projížďka!Konečně!Už jsem ji měla v plánu na Velikonoce, ale ašské počasí zavelelo jinak, naštěstí další týden již byly podmínky optimální.Znovu jsem zaktivovala aplikaci Sport Tracker a ještě se odhodlávám zkusit i Stravu, na kterou mě láká kamarádka. Našli jsme louku obsypanou devětsily… A dokonce prvního motejla! Kostel v Mokřinách. Jsem ostuda, ale jela jsem kolem poprvé. Pořád v tom mém rodišti nacházím neprobádaná místa! Stejně tak jsem si připala jako ve zjevení, když jsme projížděli kolem shluků rybníků, známých z dětství jako “Porcelánka” a “Cihelna”. Změnily se k nepoznání! Louka, na kterou jsme neoprávněně vstoupili po podlezení elektrického ohradníku.Podmáčená a plná kravských lejn… Byli jsme trošku nervózní,…
-
Březen
A březen máme v čoudu, takže je opět čas na malé ohlédnutí a začnu rovnou výřezem ze svého instagramu @eponinezascherlandu: Instagramově byl březen mnohem chudší, takže radost z nového smartfounu naštěstí síť úplně nezahltila 🙂 (a ano, poslední fotka s tulipány už byla v post-únorovém reportu, ale je moje oblíbená a hlavně mi tak hezky vyšla do čtverce :D) Březen byl ve znamení rutin a to bych shrnula výčtem následujících nejvíckrát opakovaných činností: čtenífitkotaebošití (a podle intenzity též seřazeno!)Hlavně z toho čtení mám radost. Přibylo mi opět kvantum nových knih, do toho jsem si přinesla plnou tašku z knihovny. Bohužel je to často na úkor spánku, ale cítím, že mému…
-
Death comes to Pemberley
Ve chvíli, kdy se takhle v sobotu večer přítel pustil do hraní počítačové hry, jsem odhodila stranou tíhu veškerých povinností a dopřála si také svou chvilku nevinné zábavy a po dlouhé době provětrala složku nastahovaných filmů ve svém počítači. Přirozeně přišla chuť na nějakou Period Era´s Drama, protože už jsem volné chvilky celého prodlouženého víkendu trávila se svou německou verzí Pýchy a předsudku (ha, po třech měsících jsem na straně 50!), a proč si pouštět po sté to samé, když tu mám i řadu ještě nevyzkoušenýh novinek? A k tomu rovnou volné pokračování Pýchy a předsudku se slušným hodnocením?? Všechny filmy a minisérie BBC mají stejný nešvar jako česká filmová…