Řeším
-
Death comes to Pemberley
Ve chvíli, kdy se takhle v sobotu večer přítel pustil do hraní počítačové hry, jsem odhodila stranou tíhu veškerých povinností a dopřála si také svou chvilku nevinné zábavy a po dlouhé době provětrala složku nastahovaných filmů ve svém počítači. Přirozeně přišla chuť na nějakou Period Era´s Drama, protože už jsem volné chvilky celého prodlouženého víkendu trávila se svou německou verzí Pýchy a předsudku (ha, po třech měsících jsem na straně 50!), a proč si pouštět po sté to samé, když tu mám i řadu ještě nevyzkoušenýh novinek? A k tomu rovnou volné pokračování Pýchy a předsudku se slušným hodnocením?? Všechny filmy a minisérie BBC mají stejný nešvar jako česká filmová…
-
Výkřik
Většinou se tady snažím být pozitivní, přeci jen je tu tenhle blog od toho, aby dělal radost mně i vám, zvedal náladu, motivoval, povzbudil ve chvíli, kdy to jde od čerta k ďáblu a… bla bla. Ale někdy si prsknout musím. Že byl o víkendu první jarní den jsem nezjistila pohledem do kalendáře, a už vůbec ne pohledem z okna.Řekly mi to totiž sociální sítě!Prognóza, že sociální sítě způsobí konec lidstva, se zase o krůček přiblížila svému naplnění.O víkendu jsem na sítích minimálně – abych se zrelaxovala, udělala si v hlavě trochu místa i pro skutečný život a ještě ten opravdový život stihla alespoň zahlédnout. I tak na mě ale…
-
Promoušn vol. 3!
Nemůžu se nezmínit, že jsem minulý týden konečně promovala.Konečně zdůrazňuji proto, že studium jsem ukončila před více než třemi měsíci, ale víme jak: dokud Ti slavnostně nevrazí ten kus papíru do ruky, tak do té doby není!Vzhledem k tomu, už si tím rodinka prošla několikrát, tak se hezky spravedlivě prostřídali a dorazil taťka se strejdou.Nijak zvlášť jsem tuto událost neprožívala, protože stejně všechno bylo na poslední chvíli jinak než mělo být a to by se z toho jeden zbláznil… Pokud chcete srovnání s předchozími “ročníky”, tak článek z minulé promoce najdete zde. Bakalářská promoce proběhla už v pravěku před založením tohoto blogu, takže na ukázku si dovolím jen ukázky z…
-
První březnový týden
Minulý týden se vymykal všem mým jiným tak nějak stejně plynoucím týdnům… Nějak jsem nezvládala naspat dost hodin, ale to nevadilo, protože se můj pracovní týden o polovic zkrátil a vyrazilo se na krátkou ještězimní dovolenou a klaplo to úplně báječně. Dva dny v bezsignálovém klídku mezi Tiskými skalami a poté rychlý přesun do Benešova na rodinnou návštěvu… Pondělí s krupicovou kaší… V úterý jsem po strašně dlouhé době navštívila Děčín a v něm přednášku kamarádky Stáni o rozkrádání socialistického majetku 🙂 Přednáška proběhla v baru Bodenbach v Podmoklech, což je pěkná sklepní hospůdka s klasicky punkovými záchody a vlezlou zimou. A skvělým hermelínem a točeným Kocourem.Měla jsem ten večer…
-
Únor
Ač o den delší, stejně nejkratší měsíc. Říká se, že se únor těší nejmenší oblibě, ale mě to bylo tak nějak jedno. Jako konec zimy ho beru spíš tak symbolicky, prvního tepla se beztak dočkáme až v dubnu 🙂Shrnutí začnu instagramovou náloží – od té doby, co mám nový telefon, jsem tam zase aktivní, takže mě můžete sledovat jako @eponinezascherlandu 😉 …takže vidíte, jak jím, čtu, kreslím, řídím, čajíčkuju, plavu, vyhlížím jaro… Taky jsem začala ještě více brázdit vody Pinterestu… Zatím mám jen pár tematických nástěnek, ale protože se rychle plní a nůžky záběru každého tématu se rozvírá, tak je časem ještě rozšířím. V zásadě tam teď najdete hlavně outfity…
-
Nový bazén v Ústí
Na podzim se s velkou slávou znovu otevřela ústecká plavecká hala… Já jsem se k její návštěvě dostala až teď v únoru, tak vám po prvních dvou návštěvách sdělím své dojmy.Abyste naplno ocenili recenzi na nový vzhled, který se možná moc neliší od jakéhokoliv jiného novějšího bazénového zařízení a není na něm zřejmě nic extra zajímavého, tak vám musím nejprve převyprávět dojmy z toho starého 🙂 A pro ústecké, kteří bazén ve své staré podobě znají, tento popis přináším jako nostalgickou vzpomínku… Vzhled budovy zvenčí? Komoušská krabice – to je klasika.Minimálně vstup se ale změnil k nepoznání.(Přímo fotku vstupních dveří se mi nalézt nepodařilo, ale pro představu to byl totožný…
-
Rudá
Sehnat něco v červené barvě jsem se pokoušela několik posledních roků a ač by měla být touha po nějaké věci jen na základě barvy při současné nabídce obchodních řetězců banálně splnitelná, nebylo tomu tak.Kdysi jsem chtěla rudé šaty.Zaujaly mě jedny na Asosu a protože byly za směšný peníz, tak jsem si je objednala. Krásné jsou a nosím je (třeba zde) – ale prostě nejsou rudé, očekávala jsem podle fotky něco jiného.Pak jsem sháněla červený svetřík.Ten nakonec mám z C&A, ale prostě nemohl být jednoduchý! Jsou na něm knoflíky v rozestupech po dvou, což nechápu, jestli má být hezké nebo zajímavé nebo jaké. Odvařená z něj tedy opravdu nejsem, ale rozepnutý…
-
Leden
Pro zavzpomínání na první měsíc nového roku malá rekapitulace… Leden jsem zahájila svým zatím nejradikálnějším zastřižením. A mám pocit, že je to konečně to pravé 🙂Ne, že bych netoužila po dlouhých vlasech, to zase jo, občas se mi zasteskne… Ale tohle je tak krásně nenáročné na údržbu, stačí se podrbat a mám stajlink, nad to prostě není 🙂 Nevýhodu mám jen při cvičení, protože tato délka nejde zagumičkovat, a tak mi padají prameny do obličeje (čelenku jsem zkoušela, ale vypadá to hrozně a o pohodlnosti být řeč také nemůže). Tady je mám vyžehlené ihned po ustřižení… …a takhle vypadaly druhý den: Dárek, který jsem nadělila sama sobě hned po Vánocích.…
-
Barevnosti 2015
Ještě není konec ledna, takže snad s ohlédnutím za loňským rokem nejsem tak opožděná 🙂Chvilku mi přišlo, že to nemá smysl, protože to byl takový rok – prostě roční, předchozích 360 a něco dní, a který už si nepamatuju, jak začal, a ani nejásám, že skončil. Ale zásadní momenty tu byly! Než se do nich ale pustím, nesmím zapomenout zmínit, že jsem konečně překročila Rubikon a hlavně svůj vlastní stín a už jsem s blogem veřejně i na Faceooku. Odkaz najdete ZDE, případně v pravé liště můžete kliknout na příslušný symbol a propojí vás to též. Facebook sice všichni nepodporují (viď, Terko:)), ale pro množství lidí je to nejsnažší způsob jak…
-
Jak napsat diplomku – rádce pro líné
Nehodlám se žádným způsobem delegovat na nějakou vysoce kompetentní osobu, které bylo shůry dáno, na to jsem si se svými závěrečnými pracemi prožila celkem peklo… Ale – mám jich za sebou víc než je (duševně) zdrávo a do toho spoustu seminárek, jejichž psaním na zakázku jsem si občas přivydělala nějakou korunu.Jsem ale v podstatě pekelně líný tvor, prokrastinátor nejtěžšího kalibru a zlehčovač všeho možného k tomu, takže není divu, že bez nezbytných zlepšováků bych to určitě nedala. Pro tohle všechno bych se s vámi chtěla podělit o pár tipů, které mi pomohly tím vším psacím martyriem projít a přežít! Můžete si je vztáhnout nejen na diplomky, ale i bakalářky a…